Jeli jsme  20.7.2003, ujel jsem 111 km a nastoupali jsme 1744 metrů. Popis trasy
 

Domů
Kolo

Trasa:

Frenštát p. Radhoštěm - Pustevny - Martiňák - Třeštík - Súkenická rozhledna - Bumbálka - Kmínek - rozcestí pod Bobkem křižovatka Bílá Konečná - Jamník - Ostravice - Frýdlant n. Ostravicí - Řepiště - Ostrava

 

Grafy:

 

Z pohledu ujetých km Z pohledu času Tour data
 


Popis:

Tentokrát jsme se rozhodli, že navštívíme Beskydy. Já jsem jel vlakem z Ostravy a kluci měli nastoupit v Paskově. Vše klaplo, v Paskově se vykloním z vlaku a mávnu na kluky. Nastupují a za chvíli mám první šok. Za cestu platili oba dva téměř stejně jako já sám za sebe. Fígl je v tom, že ČD naznaly, že dva lidé jsou již skupina a pro skupiny je 50 % sleva !!!! Neskutečné, vždyť i v případě loupeže musí být 3 lidé, aby se to u soudu bralo jako organizovaná skupina ! Ach jo. Příště jedu autem, asi to vyjde levněji. No, konec brekotu. Ve Frenštátě jsme vyrazili po asfaltu na Ráztoku a po Knížecí cestě na Pustevny. Tato část trasy proběhla v pohodě, dokonce jsme cestou i někoho předjeli. :-)) Z Pusteven jsme vyrazili po červené značce na Martiňák. Je to velice hezká a nenáročná část trasy.

                   

Dojezd na Martiňák. Po krátkém občerstvení a zjištění, že vodu vozí v cisternách, jsme ani nešli na záchod vevnitř a s vodou v bidonu jsme se také rozhodli vydržet. Sledujeme dále červenou značku, která je navíc v nové mapě Beskyd značena jako cyklotrasa. No nevím, cesta vede neustále do prudkých kopců plných kamenů a vystupujících kořenů a následných klesání. Dost si mákneme, ale závěrečný tvrdý a technický sjezd po kořenové cestě vše vynahrazuje. Mňam. Ocitáme se na rozcestí silnic z Horní Bečvy. My pokračujeme asfaltem až pod sjezdovku na Třeštíku. Tady v restauraci doplňujeme vodu a tekutiny "in vitro" a pokračujeme po žluté značce k Súkenické rozhledně. Martin se rozhoduje že nahoru nepůjde, protože tam byl nedávno a tak zůstává u kol a my s Tomášem jdeme na vyhlídku. Je dost opar, nicméně i tak výhledy nejsou k zahození. No a odsud už to není daleko na Bumbálku, kde zažíváme pro mě neustále nezvyklého na extrém, kdy jsme doslovně jednou nohou na Slovensku a druhou v Česku.

                    

A opět je tu červená značka. Máme namířeno pokud možno až na Konečnou. Stoupáme, klesáme. Vše v tvrdém terénu. Je tu Kmínek. Chvilinka na rozkoukání, venku jsou reprobedny, takže místo toho, aby člověk ve velice odlehlém místě měl klid, byl jen rachot. A zase nahoru a dolů. Dojíždíme na Hluchanku a směřujeme dále na Bobek. Jako néééé na ten bobek, ale na ten Bobek. Ovšem ještě než tam dojedeme, na rozcestí Bílá - Černá (viz níže foto, to není legrace), se rozhodujeme, že toho již je dnes dost a využíváme lesní štěrkové cesty, abychom spadli na rozcestí silnic Bílá - Konečná. Tento sjezd je celkem dlouhý a jeli jsme jej dost ! rychle.

         

No a teď asfaltem na Jamník, po cestě si můžeme prohlédnout shora most, který vedl Starými Hamry, před tím než byly zaplaveny přehradou Šance. Je totiž tak sucho, že přehrada má až - 5m vody a tak je možno spatřit staré základy domů, silnici a most. To vše je za normálních podmínek  zaplaveno. Stavujeme se v objektu bývalé školy na první řádné jídlo dnešního dne. Ze školy je totiž restaurace. Poté pokračujeme kolem přehrady Šance, dle mého soudu jednou z nejkrásnějších asfaltových tras. A jsme na hrázi. Prosíme pána o foto. Povedlo se mu to jak můžeš vidět níže. A teď v rychlém sledu neustále z mírného kopce do Ostravice. Odtud kolem peřejí řeky Ostravice do Frýdlantu n. Ostravicí a dále na Frýdek. Ovšem. Stala se tady zajímavost. Čtyři dny předtím mě do nohy kousnul nějaký hmyz, po kterém mi noha otekla a ještě tento den jsem měl problém s oteklinou. Samozřejmě mě při této jízdě bodla včela asi 5 cm pod bodnutí či kousnutí hmyzem ze čtvrtka. Neskutečné. Noha mi asi nikdy nesplaskne.

     

V Lískovci se rozhoduji, že nezradím partu a nabírám směr Řepiště. Tady na hřišti bilancujeme, samo že za podpory rezavé vody. Trasa ani na grafech nevypadá náročně, nicméně cca. 1700 metrů nastoupaných je cítit. Zvlášť ten terén. Je to zvláštní, ale po každé takové náročné trase je člověk uvolněný a vyrovnaný. Asi nějaké chemické pochody a proto se znovu budu příště trápit kopci. Vždyť je to krásné.

RBiker

 

Domů | Kolo