Poté co parkujeme ve Studénce a stěží se nacpeme do přeplněného vlaku který je vypraven z Ostravy jen se třemi vagony, jsme rádi když konečně na nádraží ve městě Lipník nad Bečvou můžeme vystoupit. Davy turistů míří směrem k hradu Helfštýnu, my ovšem nejprve zajíždíme na náměstí. Musím uznat, že od doby kdy jsem tady byl naposledy před 12 lety opravdu prokouklo.

Směřujeme po cyklostezce 6241 do obce Jezernice a po jejím průjezdu se před námi objeví nádherné železniční dílo - Jezernický viadukt. Ve směru od Jezernice je na viaduktu deska s údaji o datu jeho výstavby.

Tady před viaduktem je nutné odbočit prudce vlevo na cyklostezku 6240 a pokračovat na obec Slavíč, kde nás čeká další zajímavost. Je to starý tunel bývalé Ferdinandovy dráhy. Právě tady vedly první koleje na trati z Vídně. Po modernizaci a rozšíření trati o druhou kolej přestal vyhovovat a těleso dráhy vede o pár metrů vedle. A právě také po viaduktu u kterého jsme stáli a obdivovali ho před chvílí.

Tunel dnes vede odnikud nikam. Obvykle je nepřístupný, ale my máme štěstí. Vrata v tunelu jsou otevřena a tak si můžeme celý tunel projet a nasát atmosféru starobylého místa a představit si jak právě tady uhání a píská parní vlak. Tuto možnost měli jen někdy závodníci významného cyklomaratonu - Šela marathon.

Možná někoho napadne proč jsou vrata v tunelu. Tudíž i na fotografii je vidět průřez tunelem jako obdélník místo elipsy. V padesátých letech sloužil totiž tunel jako sklad brambor a zřejmě od té doby se využívá jako skladovací prostor a proto se zamyká.

A jak jsme dnešní trasu jeli ? Níže po kliknutí je možné celou trasu vidět na přehledné mapě a po kliknutí na odkaz pod mapou i s dalšími podrobnostmi.

Podrobné informace o trase "Z Lipníku n. B. do Studénky" na "Cykloserveru".

Přesouváme se na druhý břeh řeky Bečvy. Znamená to proplést se po cestičkách do obce Rybáře a tady přes lávku řeku přejet na její levý břeh. Nyní upalujeme po luxusní cyklostezce až do Teplic Nad Bečvou. Obhlížíme co je nového na kolonádě v lázeňském městě a u tenisových kurtů si dáváme oběd.

Stoupáme k Hranické propasti. Zajímavostí je, že aby jsme se dostali k červené značce vedoucí k propasti MUSÍME projet nádražím, přesně tak, jako by jsme šli na vlak. Až poté je možno pokračovat dále nahoru. Nahoře je stav stále stejný, velká díra v zemi :-) dole zelená voda jezírka, ale co přibylo, jsou rekordy kam až propast byla prozkoumaná.

Aktuální rekordní hloubka 373 metrů je úctyhodná. KDE JE DNO ??

Nyní se podívejme na výškový profil dnešní trasy.

Obrázek profilu trasy se po kliknutí zvětší.

Lesními pěšinami dále po červené a potom po zelené turistické značce jedeme krásným náročnějším bikovým terénem a po výjezdu na asfalt mezi domy vystoupáme nad Hranickou cementárnu a její lom. Jeho rozměry jsou opravdu impozantní.

Následuje přesun do povodí řeky Odry. Ano přejeli jsme ROZVODÍ. Zatímco řeka Bečva teče do Černého moře (samozřejmě se vlévá mezitím do řeky Moravy a ta do Dunaje), řeka Odra teče na opačnou stranu a vlévá se do Baltského moře.

V Jeseníku nad Odrou opouštíme asfaltové cesty a jedeme lužními loukami. No, ačkoliv je to oficiální cyklostezka, na mapě nazvaná jako Jesenická kyselka, jede se v 30-40 cm vysoké trávě v kolejích po traktoru. Mimo tyto koleje by byla louka absolutně nesjízdná. Je to dřina a někdy je i napínavé čekat zda za dalším meandrem řeky Odry se objeví ještě náznak cesty, nebo vše skončí a budeme se muset vrátit.

Naštěstí se objevuje jako fata - morgána hospůdka. Přímo po vynoření ze zelené džungle se v Bernarticích nad Odrou objevuje hospůdka s příznačným názvem "Hospůdka u Odry".

Stojíme. Sedíme ...

Do Suchdola nad Odrou se tedy oproti původnímu plánu který počítal s pokračováním po louce přesunujeme po silnici. Tady jedeme po modré turistické značce prakticky stále po protipovodňovém valu přes rozcestí Křivý potok.

Za Hladkými Životicemi opět najíždíme na lužní louky. Průjezdnost je tady mnohem lepší až na krátké podmáčené úseky kde se stihneme celkem solidně zabahnit. Ale to nevadí, ty obrovské rovinaté zelené plochy jsou úžasné.

Jsme na rozcestí u obce Bartošovice a odtud zbývá dojet mnohokrát projetou trasou do města Studénka kde naložíme kola, oklepeme ze sebe bahno, poškrábeme si štípance od komárů a popálení od kopřiv a tradá. Domů.