Tentokrát míříme trošku dále od Mikulova podívat se do velice atraktivní oblasti kaňonů Dyje a nádherných hradů. Naším výchozím místem pro start trasy je obec s poetickým názvem (zvláště pro znalé ostravského nářečí) Šumná.

Odsud vyrážíme neznačenou polní cestou do obce Lesná. Před příjezdem do Lesné nás hned na okraji vítá velice zachovalý větrný mlýn, nyní sloužící jako restaurace. Po dalších pár desítkách metrů spatříme muzeum motocyklů v opět velice vkusně opravené chaloupce. Začíná se nám tady líbit. :-)

Po silnici se rychle přesunujeme na odbočku na cyklotrasu 48 a poté jedeme až do místa kde tato trasa protíná žlutou značku. Nyní po této značce už v těžším terénu vhodném pro horská kola pokračujeme až do místa kde je odbočka na Ledové sluje. Tady už pokračujeme pěšky. Cesta je nesjízdná. Jedná se ale asi jen o 200 metrový úsek.

Po příchodu na místo vidíme veliký obelisk postavený na tak nepřístupném místě, že nechápeme jak tam někdo mohl dopravit materiál. Ale což, hrady stojí na horších místech (viz. Sirotčí hrádek ) a také byly nějak postaveny. Naproti obelisku je zábradlí a poté už jen mohutný kaňon řeky Dyje a my se můžeme kochat výhledy do daleké krajiny.

Ledové sluje žádné nevidíme, jsou ukryty ve strmých srázech a bychom museli šplhat po strmých skalách, což v cyklo obuvi je jaksi nemožné.

Vracíme se na rozcestí Vranovské brány a tady opouštíme veškeré značení a doprava prudce stoupáme po bývalé signálce. Na vhodném místě zase odbočujeme lesní cestou vlevo, abychom se opět napojili na cyklotrasu 48, po které máme sjet do Čížova. Jedná se totiž o parááááááádní sjezd a ten si nemůžeme nechat ujít.

Jsme v obci Čížov. Zastavujeme u restaurace u Švestků, vyhlášené oázy odpočinku pro cyklisty. Turistické známky Hardeggské vyhlídky tady ale nemají a tak nezbývá než navštívit Informační centrum, které tady kupodivu v tak malé vesničce mají.

Vzhledem k tomu že je to na okraji obce a v pěkném místě, využíváme toho ke svačině a tak si sedáme do trávy a relaxujeme. Před sebou máme úmyslně nechané zbytky zátarasů i se strážní budkou (tzv. špakem) které byly po celé délce státní hranice v této oblasti.

Jedeme po modré značce která vede po silnici na kterou je zákaz vjezdu a tak je to pohodová jízda. Hlídáme si ale odbočku doprava která vede směrem na Hardeggská vyhlídka, jedno z nejatraktivnějších míst dnešní trasy. Po dvou kilometrech odbočujeme a lesním terénem přijíždíme na místo.

Ve spleti borovicových kořenů visí nad strmým svahem dřevěná vyhlídka do hlubokého údolí Dyje, kde na protějším břehu můžeme obdivovat již rakouský, velice zachovalý hrad Hardegg a stejnojmennou vesnici. Dyje totiž tady tvoří hranici mezi Českou republikou a Rakouskem. Výhledy jsou to úchvatné a hloubka je až dech beroucí.

Následuje velice prudký sjezd vlastně celého převýšení jaké jsme viděli z vyhlídky, protože klesáme až k samotné Dyji kde míjíme bývalou českou celnice a přes most přecházíme do Rakouska. Jsme na nejnižším místě dnešní trasy. Projíždíme obcí Hardegg, koukáme nahoru na strmý svah, kde je ve výšce vidět vyhlídka na které jsme ještě před chvílí stáli.

Po silnici míjíme vjezd do samotného hradu Hardegg a stoupáme směrem k obci Felling. Míjíme Památník neznámému vojákovi z 2. světové války, kde si dáváme odpočinek po prudkém stoupání a už jsme ve Fellingu. Tady za obcí polní cestou překračujeme státní hranici.

Po modré značce projíždíme obec s veselým názvem Podmyče a po průjezdu lesním úsekem se napojujeme na silnici na Vranov nad Dyjí a my sjíždíme ke vchodu k zámku. Malou chvíli si prohlížíme dostupné části zámku, (no já bych jej raději nazýval hrad) a po průjezdu centrem města přijíždíme na hráz Vranovské přehrady.

Celé místo je jedna velká dovolenková destinace. Spousty stánků, výletní lodě, plachetnice, obrovský most spojující pláže se zázemím na hrázi a s městem, výletní vláček, to vše tvoří z místa vyhledávanou destinaci pro pasivní trávení dovolené. To naštěstí není náš případ a tak si dáme v jednom z četných stánků zmrzku a pokračujeme na poslední úsek dnešní cyklocesty.

Po zelené značce objíždíme jedno z ramen přehrady a na rozcestí Švýcarské údolí se po cyklotrase 48 vydáváme nahoru směr Šumná. Jelikož jsme na tom časově velice dobře a počasí je nádherné, hned po příjezdu do Mikulova bereme plavky a vyrážíme do našeho oblíbeného lomu na koupání.

Celé místo jsem už také dostatečně zdokumentoval loni a tak na závěr ještě jedno panoramatické foto a dvě fotografie lomu v době kdy byl prakticky prázdný a krásně vynikne čistota jeho vody.

A abych nezapomněl. Večer jsme si dali malinkou večeřičku. :-)

Ale to si asi už každý všimnul při pohledu na poslední fotografii.