Celou sobotu má bezútěšně pršet a my přemýšlíme jak celý den využít i přes tento neblahý stav počasí. Před devátou hodinou ranní vyrážíme směrem Velké Losiny s cílem navštívit Ruční papírnu Velké Losiny, dále nedaleký Státní zámek Velké Losiny, chceme nakouknout na místní sirné lázně a v neposlední řadě nás čeká návštěva dřevěných kostelíků v Maršíkově a Žárové.

Během cesty přemýšlíme zda nebudeme v papírně sami, aby kvůli nám vůbec udělali prohlídku. Počasí je opravdu pod psa. Po příjezdu kolem 10.30 hod. si kupujeme lístky na prohlídku v 11.00 hod. a s úžasem zjišťujeme, že některé další prohlídky jsou už dopředu vyprodané a s blížící se jedenáctou se nedočkavý dav lidí zvětšuje. Tak jak vidno, stejně jako my se rozhodlo strávit sobotu mnohem více lidí.

Hned před historickou budovou papírny nás zaujme restaurace Losín a tak plánujeme, že po skončení prohlídky si tady zajdeme na oběd. Na níže uvedených snímcích je dobře vidět hlavní budova, dále prodejna suvenýrů - to je ten nižší domek - a také nízká moderní budova, což je ona restaurace Losín.

Zajímavé je si všimnout složité střechy hlavní budovy. Půda měla několik pater s větracími otvory v krytině a sušily se tady původně vyrobené papíry. Dnes se tento způsob sušení již nevyužívá.

Prohlídku v letních měsících doporučuji zarezervovat, hrozí tady nebezpečí že bude obsazeno.

Samotná prohlídková trasa začíná návštěvou několika místností, kde je prezentován vývoj výroby papíru ve světě a poté následně v českých zemích. Součástí jsou ukázku papyru a pergamenu, včetně výkladu a textů na informačních panelech.

Dále jsou tady vystaveny různé stroje a nástroje sloužící k výrobě a zpracování papíru. K vidění jsou i desky na kterých se cedí roztok s papírovou hmotou a následně na nich ulpívá samotná vrstva papíru. Jsou zajímavé tím, že jsou na nich zřetelné naletované ornamenty, které poté na papíře vytvářejí tzv. vodotisk. Po kliknutí na foto je u každého stručný popis s vysvětlením o co se na jednotlivé fotce jedná.

Scházíme do nižších pater budovy, kde na větším prostoru vidíme další přístroje sloužící k měření a testování kvality papíru, kopii prvního papírenského stroje schopného vyrábět kontinuální roli papíru a hlavně nádherný model moderního papírenského stroje, kde je vidět jak od vstupní surovina projíždí strojem, mění se na papír a končí až namotávkou papíru do role. Celý model může mít dle mého odhadu dobré 3 metry.

Následuje vstup do kinosálu, kde je promítán film, kde jsou vidět velice pěkně a podrobně různé části procesu výroby papíru a hlavně kroutíme hlavou kolikrát je každý list papíru potřeba vzít do ruky, než se dostane k zákazníkovi. Opravdu výraz "RUČNÍ VÝROBA" tady má své neoddiskutovatelné místo.

Přecházíme z výstavních prostor do místností kde probíhá výroba. Protože je sobota, nepracuje se, ale pro každou skupinu turistů tady jedna pracovnice ukáže jak se papír cedí z lázně, odkládá na sušící tkaniny a poté ve spolupráci s průvodkyní, předvedou na dříve vyrobeném papíru i závěrečné hlazení papíru.

Pro toho kdo má možnost navštívit papírnu přes všední den bude určitě zajímavé procházet přes výrobní místnosti za plného provozu.

Tímto prohlídka končí a hned po východu si je možné koupit různé suvenýry týkající se produkce z papírny. Další menší prodejnička je u prodejny vstupného.

Je čas oběda a námi vyhlédnutá restaurace v areálu je beznadějně plná. Na parkovišti je plno a přijel i dokonce německý autobus plný turistů. Objevujeme tedy směrovku 200m k restauraci v nedalekém domku. Tam je situace obdobná. Jen je nám nabídnuto, že se můžeme posadit venku. Vzhledem k tomu že je 12 stupňů a souvisle prší raději nabídku nevyužijeme :- ).

Nasedáme do auta a jedeme nazpět do obce Rapotín, kde obědváme v restauraci hned u hlavní cesty. Vizuálně je to sice pro otrlé povahy, je potřeba projít přes zakouřenou místnost s místními v montérkách a pivečkem, ale ceny jsou velice mírné a jídlo výborné, obsluha rychlá. Takže nakonec se to dá.

Dalším našim naplánovaným místem návštěvy je Státní zámek Velké Losiny. Přicházíme 1 minutu po 13.00 hodině a paní u vstupenek říká: "Honem, honem, ještě na vás počkáme. Další prohlídka je až v16.00 hod. Do té doby je vše obsazeno" ! Vcházíme na nádvoří zámku a průvodkyně upozorňuje na zákaz focení v interiérech.

I přes tento zákaz neodolám a v jedné místnosti fotím obrovská více než třímetrová kachlová kamna. Toto vyvolá prudkou reakci průvodkyně a kombinuje přísným hlasem jestli mě vykáže, nebo zavře do mučírny, nebo se stanu obětí nějakého čarodějnického procesu. Těmito procesy je totiž zámek Velké Losiny proslulý a zde se také odehrává děj Kaplického knihy " Kladivo na čarodějnice ", který byl - jak známo - úspěšně zfilmován.

Projedeme kolem místních sirných lázní kde je i termální bazén, ale na vycházku se nevydáváme, stále totiž prší.

Míříme do Maršíkova, kde chceme spatřit dřevěný kostel sv. Michaela. Kostel obhospodařuje správce z obce a funguje to tak, že zájemce o prohlídku přijde k němu domů, dostane klíče od kostela, prý. Není souzeno nám to vyzkoušet.

Po příjezdu ke kostelu zjišťujeme, že máme velké štěstí. Na prohlídce je autobus italských turistů, kostel je otevřen a dokonce jeden z Italů se "nějak" domlouvá se správcem, sedá za varhany a už velice pěkně preluduje. Velice hezký zážitek. Vše pozorně obhlížíme. Kostel vypadá tak jak bych si ho představoval v Ladovských dobách. Vše je dřevěné, trošku trouchnivé, nakřivo.

Však se stačí podívat na prostřední fotografii výše a opravdu to zalomení kostela v půlce není způsobeno vadou objektivu ! :-*)

Dalším kostelíčkem který nás čeká je dřevěný kostel sv. Martina v obci Žárová. Stoupáme z Velkých Losin a po krátké době stojíme uprostřed malinkého hřbitova před dřevěnou nádherou.

Odpoledne se blíží k závěru a protože nás čeká zpátečních 120 km, vyrážíme na cestu nazpět. Kousek za Klepáčovem zastavujeme na odpočívadle u motorestu Skřítek. Tato původně hospoda tady stojí již 150 roků. Původně sloužila jako centrum odpočinku pro formany překonávající vysoké sedlo mezi Rýmařovem a Sobotínem když zásobovali dřívím sobotínské železárny.

Pro nás je toto místo důležité tím, že se chceme vyfotit u typické a jedinečné sochy tohoto místa. Je to Skřítek, který je stejný ze všech čtyř stran. Myslím že je to dobře vidět na fotografii.

A frrrrrrrrčččččččííííííííííííííííme.......

Celá fotogalerie