Tak jako v posledním období téměř každý rok v této době, jsme si naplánovali návštěvu Slovenska a to oblasti Vysokých Tater. Předchozí léta nám vycházelo ideálně počasí ale to se k nám letos obrátilo zády a celý pobyt byla hustá mlha, sychravo a střídavě s deštěm. Proto jsem se rozhodnul tento článeček nezvykle pojmenovat za pomoci triku např. při televizním vysílání kdy chtějí maskovat nevhodná slova, které nemá divák slyšet. Pííííííííp.

Snažili jsme se pomocí náhradních programů maximálně pobyt využít a velkou pomocí a náplastí na škaredé počasí nám byly pobyty v termálním koupališti ve Vrbově, obci, kde jsme byli rovněž i ubytováni. Nebudu tedy tady psát klasickou reportáž, ale spíše tuto stránku pojmu jako průvodce mezi fotkami, které jsem na akci pořídil.

První místo které jsme navštívili bylo Solisko, odkud jsme si udělali procházku do Furkotské doliny. Už tady jak je vidět na snímcích nás pronásledovalo špatné počasí.

Při čekání na lanovku jsme si pořídili několik společných fotografií.

Východiskem na Solisko je samozřejmě turistické centrum Štrbské pleso se stejnojmenným plesem, které jsme si celé obešli, zkoukli velkou část okolí a poté jsme již vyrazili do Vrbova za ubytováním.

Nutno ovšem podotknout, že i oblaka a mlha nad Tatrami jsou silným zážitkem. Je co vidět. Jsou to úžasné scenérie.

Každý večer po výletech a následné koupačce v termálním koupališti následovala večerní siesta. Kluci ji využívali ke sledování televize, mastili karty, nebo hráli hry na PC. Dospělí u lahvinky hodnotili uplynulý den a zaobírali se tím co podniknout den následující.

Před odjezdem za dalšími zážitky si někteří z nás brali medicínu. Ovšem každý evidentně úplně jiného druhu !! :-))

Prvním cílem prvního celého dne našeho pobytu byl Spišský hrad. Cestou k němu jsme navštívili obec Spišské podhradie, odkud - a to přímo z náměstí - hrad vynikne ve své celé mohutnosti. Je to svojí rozlohou největší hrad v celé střední Evropě.

Tím že bylo zataženo a mraky se válely nad hradem jednak nebyl žádný výhled z nejvyšší věže, kde jsme se alespoň vyfotili, ale hlavně z určitých míst se daly pořídit zajímavé snímky s ponurou strašidelnou atmosférou.

Na hradní věž vedla velice úzká chodbička s točitými schody. Je to z taktických obranných důvodů aby dobyvatelé dostávající se nahoru nemohli mávat mečem. Nicméně na tak obrovský hrad celkem kuriozita.

Prohlídka hradu je s průvodcem, ale po skončení výkladu průvodce odchází a je možno si všechny hradní prostory prohlédnout individuálně. My jsme zamířili i do nižších pater, kde se nacházela mučírna.

Zvláště mladší účastníci naší skupiny neodolali pokušení si nějaký ten způsob mučeníčka vyzkoušet.

Po návštěvě hradu jsme vyrazili na prohlídku Dobšínské ledové jeskyně. Museli jsme se přesunout asi 50 km autem a během naší jízdy začalo intenzivně pršet. Takže, pláštěnky a honem ostrým tempem o parkoviště nahoru, abychom stihnuli !poslední prohlídku!, která začínala ve 14.00 hod!

Přiřítili jsme se ke vchodu 13.59 a tak bez čekání jdeme na prohlídku.

Ačkoliv je konec sezóny pro prohlídku ledových jeskyní - led v nich narůstá přes zimu a jeskyně jsou uzavřeny - ledová výzdoba je mohutná, dá se na co dívat, jen prohlídkový okruh je poněkud krátký. Ale vidíme i netopýry přichycené na strop jeskyně a tak jsme spokojeni.

Druhý plný den kdy jsme na naší mini dovolené zkoušíme i přes opravdickou nepřízeň počasí vyjet lanovkou na Skalnaté pleso a spoléháme že "tam výš" to bude lepší.

Ano, je.

Alespoň neprší :-)

A jak to vypadalo po cestě nahoru a potom nahoře je nejlépe vidět z fotografií.

Lanovka vedoucí na Lomnický štít se ztrácí v mlze, jede nahoru, ale vevnitř kromě obsluhy je pouze jeden cestující. No ani se nedivím. Mlha, no tady se tomu už určitě říká oblaka se válejí přes štíty hor. Nemohu si pomoci, i takové počasí má něco do sebe.

Ze Skalnatého plesa jdeme po modré značce pod Malou Svišťovku a poté na rozcestí Folvarská polana. Kus před stanicí lanovky Start začíná opět pršet a tak zase pláštěnky a dolů do Tatranské Lomnice.

Poslední den po cestě domů se stavujeme do obce Vlkolínec. Její název byl odvozen od množství vlků vyskytujících se v okolí. Jedná se o malebnou vesničku s původními domy a dobovou architekturou. Jeden z domů, tzv. Rolnický dom je zpřístupněn pro prohlídku. Podrobnější informace o obci si můžete přečíst například tady, nebo také tady.

Prohlídka obce se blíží ke konci a začínají padat opět velké kapky deště. Rychlým krokem dokončujeme procházku po obci a míříme k autu na cestu směrem domů.

Letos jsme jeli na tento výlet s tím, že jsme věděli předem že počasí nebude ideální, proto nás počasí jaké bylo až tak nemrzelo a dá se říci že jsme vytěžili za daných možností s dovolené maximum. Faktem je, že jsme čekali na malý zázrak, že se najednou vyčasí, ale to se nestalo.